Kdo jsem?

Věřím tomu, že klíčem k dobrým fotkám je výběr dobrého fotografa. A to nejen takového, který „ví co dělá“, ale má také s klienty podobnou krevní skupinu. Přátelská atmosféra při focení je totiž na výsledných fotkách vždycky vidět. Proto se snažím, aby o mně klienti už před focením něco málo věděli. Háček je v tom, že je pro mě vždycky těžké mluvit o sobě – jsem zvyklá, že za mě většinou hovoří má práce, protože umění je pro mě nejsnazší způsob, jak vyjádřit něco, co se mě hluboce dotýká. I přesto to ale zkusím i několika málo slovy 

Žiju a pracuju v Praze, našem nádherném, stověžatém hlavním městě. Ačkoliv jsem se narodila jako městská holka, odmala jsem vyrůstala s obrovskou vášní pro zvířata a přírodu obecně. Odjakživa jsem ale tíhla také k umění a k literatuře zvlášť, takže jsem nakonec vystudovala jsem na Filozofické fakultě UK bohemistiku a posléze i učitelství češtiny. Momentálně pokračuju doktorským studiem bohemistiky, ale protože mám ráda v životě pestrost, věnuju se kromě práce v oboru i focení a digitální grafice. Díky takhle různorodému zaměření mám ve svém životě pořád nějakou změnu a potkávám spoustu milých a zajímavých lidí, což mi přijde jako obrovská životní výhra.

A kdo loudí moje večeře?

Ráda bych řekla, že mám dvě parťačky, které se mnou podnikají všemožná dobrodružství, ale popravdě mám doma především dvě psice, které mi věčně okupují postel (a neposunou se ani o milimetr, abych se tam alespoň občas vešla i já). Ta hodnější z nich, desetiletý voříšek netopýra a potkana, se jmenuje Perry. Druhá fenka – Letty – je pětiletý minisatan v provedení blue merle, kterého jsme doma z krysaříka překřtili na štěkaříka, což zcela jistě vůbec nesouvisí s tím, že je svou fistulkou schopná usmrtit i průměrně vzrostlého slona.

Perry a Letty však nejsou jediné živé bytosti, s nimiž jsem zkřížila svou životní cestu. Kromě nich občas hlídám čtyři sheltie, za duhovým mostem už mám dva další psy, a neváhám podat pomocnou tlapku jakémukoli zvířeti v nesnázích, ať už jde o zaběhlého psa nebo zraněné volně žijící zvíře. Přesně tak jsem kdysi přišla například k nemocnému ježkovi Essíčkovi, který se nakonec úžasně skamarádil s mou předchozí fenou Gipsou a důstojně u nás dožil své poslední týdny.